Poznej českou zemi a sám sebe...

Navigace

 

Historie

Historická fakta
Vratislav II., obrázek se otevře v novém okně

1073 – papež Řehoř VII. sepsal list, v němž s okázalostí povolil českému knížeti Vratislavovi II. užívání mitry, propůjčené již dříve papežem Alexandrem II. Za tuto poctu měl Vratislav II. odvádět do Říma 100 hřiven stříbra ročně. Vratislav II. však nebyl prvním českým knížetem, kterému se dostalo takovéto pocty, již v roce 1059 anebo 1060 udělil papež Mikuláš II. právo užívat mitru jeho předchůdci a bratru Spytihněvu II., který měl taktéž povinnost odvádět do Říma 100 hřiven stříbra ročně.
Smysl udílení církevní mitry z vůle papeže byl vcelku jasný. Jako specifický „římský“ znak upevňovala mitra vazby oceněných mitrantů, ať duchovních (biskupové, ale i jiní) nebo výjimečně laiků, k apoštolskému stolci. Projevovalo se to hlavně když byla císařská moc slabá, ale jakmile se však sálské císařství znovu upevnilo a vstoupilo znovu do zápasu s papežem, tak se Přemyslovci vrátili k břetislavovským tradicím. Nová vlna královských povýšení v 70. a 80. letech 11. století odsunula mitru do pozadí.

Erb, obrázek se otevře v novém okně1108 – zemřela Judita Grojčská, česká princezna, dcera Vratislava II. a Svatavy Polské. Manželka Wiprechta z Grojče, německého šlechtice, jenž byl přítel a rádce českého krále Vratislava II.

1526 – dne 28. října svolal nový moravský hejtman Jan z Pernštejna sněm Moravanů do Olomouce, který odmítl (18. listopadu) způsob volby Ferdinanda I. (k "pražské" volbě nebyly pozvány stavovské obce vedlejších zemí Koruny české–moravské, lužické a slezské, český sněm se "pasoval" za reprezentanta celé Koruny české). Volbu odmítli i stavové ve Slezsku (5. prosince), v Horní Lužici (listopad), v Dolní Lužici (17. prosince).

1742 – za krutých mrazů začal ústup francouzských vojsk z Prahy; maršálu Belle-Islemu se podařilo za velkých ztrát po desetidenním pochodu přes Rakovník, Toužim a Kynžvart dosáhnout 26. prosince Cheb. Téhož dne kapituloval zbytek francouzské posádky v Praze pod velením generála Cheverta (předtím Prahu dobyl). Rakouská vojska vstoupila 2. ledna 1743 do vyhladovělé Prahy. Francouzští vojáci, kteří nemohli odejít s armádou, zůstali ve městě (šlo zhruba o 2 tisíce nemocných a raněných). Čechy rovněž musela opustit bavorská vojska, čímž také skončila vláda Karla III. (Karla Albrechta) jako českého krále; svou moc uplatňoval poté jen v západní části země a v okolí Prahy, a to ještě za finanční a vojenské pomoci Francie.

1749 – dne 7. května byla na místo Královského místodržitelského úřadu zřízena královská reprezentace a komora v Praze jako vrcholný politický a hospodářský úřad Českého království. Nová zemská vláda byla podřízena vídeňskému Direktoriu pro veřejné a finanční záležitosti a její radové byli jmenováni a placeni státem a jen jemu odpovědni. Královská reprezentace a komora převzala i agendu nově zřízené zemské deputace. Téhož dne byl zřízen obdobný orgán se stejným názvem i na Moravě, kde nahradil moravskou zemskou vládu, tzv. královský tribunál se sídlem v Brně. Jeho pravomoci byly nadále omezeny na soudní věci. Královská reprezentace a komora byla zřízena i ve zbytku Slezska, kde nahradila tzv. vrchní úřad (Oberamt). Roku 1763 byly všechny tyto zemské správní úřady přejmenovány na zemská gubernia, ve Slezsku na vrchní úřad. Současně se zrušením Královského místodržitelského úřadu v Praze byl zřízen tzv. konses pro otázky veřejného práva, v němž zasedli bývalí zemští úředníci, kteří se ocitli bez uplatnění. Konses byl 17. prosince 1763 spojen s bývalou Královskou reprezentací a komorou, přeměněnou mezitím v zemské gubernium.

1763 – dne 1. května došlo na základě memoranda knížete V. A. Kounice (tvůrce nového správního systému) v Čechách, na Moravě a ve Slezsku k reformě zemské správy; místo královských reprezentací a komor byla ustavena v Čechách a na Moravě zemská gubernia v čele s nejvyšším purkrabím (v Čechách), na Moravě (od 15. prosince 1764) zemským hejtmanem. Ve Slezsku vznikl vrchní úřad. Dne 17. prosince t. r. byl s guberniem spojen konses nejvyšších zemských úředníků pro otázky veřejného práva, takže v Čechách byla spojena správa i soudnictví v jednom poměrně početném orgánu (o 24 členech); na Moravě byly otázky soudní i nadále vyřizovány zemským tribunálem.

1852 – dne 27. května byl publikován nový tiskový zákon, který umožňoval zabavovat úřední cestou jakékoli periodické i neperiodické tuzemské i cizí tiskoviny; většinu těchto omezení odstranil až nový tiskový zákon ze 17. prosince 1862. Zveřejněn text trestního zákona, znamenající návrat do předbřeznových dob, kdy se mj. připouštěly tělesné tresty (odstraněny až roku 1867).

1859 – dne 20. prosince byl patentem č. 227 ř. z. uzákoněn (s působností od 1. května 1860) nový živnostenský řád (osnova zákona byla přepracována podle návrhů ministra financí K. von Brucka). Tímto zákonem byly v Rakousku odstraněny poslední zbytky cechů a byl zaveden důsledný liberalismus, což znamenalo, že každý občan měl volný přístup ke všem živnostem (kromě tzv. koncesních–knihtiskařství, knihkupectví, zastavárny, doprava osob). Zásady volné konkurence legalizoval obchodní zákoník ze 17. prosince 1862.

1862 – vydán nový obchodní zákoník, který legalizoval naprosto volnou konkurenci v obchodním podnikání. Vstoupil v platnost v lednu 1863.

1862–1865 – propukla bavlnářská krize, jež byla vyvolána váznutím dodávek bavlny za občanské války v USA; hluboký pokles nastal například na Liberecku, kde v roce 1864 byla zaměstnána sotva desetina dělnictva v bavlnářských továrnách.

1907 – dne 9. listopadu odstoupili po rekonstrukci Beckovy vlády i oba ministři za mladočeskou stranu (J. Fořt a B. Pacák) a nahradili je mladočech F. Fiedler (ministr obchodu) a agrárník K. Prášek (ministr-krajan). Změny ve vládě znamenaly i rozklad Českého klubu; 22. listopadu vytvořili agrárníci, mladočeši a klerikálové Národní klub s 65 členy v čele s K. Kramářem, který hlasoval 17. prosince pro rakousko-uherské vyrovnání.

1920 – ve dnech 10.–17. prosince levice znovu vyhlásila generální stávku, požadovala odstoupení úřednické vlády, kontrolu veškeré zemědělské a průmyslové výroby, vytvoření dělnických rad apod. V některých oblastech došlo k násilnému převzetí moci radikalizovanými dělníky, k obsazení továren, statků, úřadů, nádraží a k vytváření rudých gard (Kladensko, Oslavansko, Hodonínsko, Třebíčsko). Stávka se nestala všeobecnou, vedení nebylo jednotné a centra nepokojů zůstala izolována. Nasazením vojska, vyhlášením stanného práva (na Moravě) a zatčením na 3 tisíce účastníků se podařilo generální stávku zlomit. Dne 15. prosince byla vedením levice stávka odvolána. Přesto vedla k otevřenému rozkolu v sociální demokracii a k založení KSČ.

1925 – den 6. července, výroční den upálení M. J. Husa se stal státním svátkem a účast prezidenta i vlády na Husových oslavách vedla ke konfliktu ČSR s Vatikánem. Papežský nuncius F. Marmaggi opustil na protest Prahu, a tím nastalo faktické přerušení diplomatických vztahů. Konflikt byl ukončen uzavřením tzv. modu vivendi (17. prosince 1927) mezi oběma státy a příjezdem nového nuncia do Prahy v roce 1928. Nunciatura existovala v Praze od roku 1920.

1928 – dne 20. ledna došlo k parafování modu vivendi mezi ČSR a Vatikánem (připraven 17. prosince 1927), jenž mj. stanovil, že "žádná část ČSR nebude podřízena ordináři, jehož sídlo je za hranicemi československého státu a že rovněž žádná československá diecéze nebude přesahovat státních hranic"; tím se Slovensko vymanilo z církevní pravomoci maďarských biskupů. Modus vivendi vstoupil v platnost 2. února 1928, čímž došlo k obnovení diplomatických styků mezi Vatikánem a ČSR.

1938 – v časopise Mladý hlasatel vyšel první díl kresleného seriálu Rychlé šípy spisovatele Jaroslava Foglara.

1987 – funkci generálního tajemníka ÚV KSČ převzal po G. Husákovi M. Jakeš; Husák si ponechal funkci prezidenta.

1989 – ustavena česká pravicová politická strana – Občanská demokratická aliance (ODA) jako součást OF (v letech 1989–1991); hlásila se k západoevropskému konzervativismu, prosazovala zásady právního státu, liberálně tržní ekonomiky a parlamentní demokracie. Prvním předsedou se stal P. Bratinka.

1992 – ve dnech 15.–17. prosince se konala poslední společná schůze obou sněmoven Federálního shromáždění, na které mj. poslanci schválili usnesení o ústavnosti procesu zániku ČSFR a vzniku obou nástupnických států – samostatné České republiky a samostatné Slovenské republiky.
         – ve dnech 16.–17. prosince schválili poslanci ČNR Ústavu ČR (nabyla účinnosti 1. ledna 1993) a zákon o státních symbolech (velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky, státní pečeť a státní hymna). Poslanci schválili i smlouvu se SR a vyhlášení k parlamentům a národům světa o vzniku ČR.

1994 – Českomoravská strana středu (vznikla v lednu 1994 z Hnutí za samosprávnou demokracii – Společnost pro Moravu a Slezsko), Liberálně sociální unie a Zemědělská strana vytvořily koalici Českomoravská strana středu – Zemědělská unie.

1996 – ministr spravedlnosti a předseda ODA J. Kalvoda rezignoval na všechny své funkce jako důsledek aféry s neoprávněným užíváním doktorského titulu; stejného podvodného chování se dopustili i někteří další poslanci Parlamentu ČR. Ve funkci ministra spravedlnosti ho nahradila V. Parkanová, předsedou ODA se stal M. Žantovský.
         – dne 20. prosince, téměř po dvouletém složitém vyjednávání, byla v Praze parafována šéfy diplomacie J. Zieleniecem a K. Kinklem společná česko-německá deklarace; česká vláda vyslovila 17. prosince souhlas s jejím textem, který vyvolal rozporuplnou odezvu u české veřejnosti i v jednotlivých politických stranách.

1997 – prezident V. Havel jmenoval dosavadního guvernéra České národní banky J. Tošovského novým předsedou vlády a požádal ho, aby mu navrhl ke jmenování nový kabinet.

2016 – byl otevřen poslední úsek dálnice D8 mezi Prahou a Drážďany; stavba trvala 32 let.

Zdroj:

František Čapka: Dějiny Zemí koruny České v datech

FB Přemyslovci

V tento den se narodili:

Alfréd Radok – (* 17. 12. 1914) český režisér a dramatik

František Rosický – (* 17. 12. 1847) entomolog

Jan Evangelista Purkyně – (* 17. 12. 1787) český fyziolog, anatom, biolog a filozof

Josef Lada – (* 17. 12. 1887) český malíř

Marie Rosůlková – (* 17. 12. 1901) česká herečka

V tomto dni zemřeli:

Ervín Špindler – († 17. 12. 1918) spisovatel

Ferdinand Pujman – († 17. 12. 1961) režisér

Gustav Opočenský – († 17. 12. 1992) herec

 
load
facebook instagram přispět darujme_cz