Poutní cesta Říp–Blaník byla 28. září 2022 slavnostně otevřena 

Navigace

 

Historie

Historická fakta

1175–1176 – Soběslav II. požadoval od rakouského vévody Jindřicha II. předání kolonizované části Vitorazska (celý les náležel Čechám); Soběslava podporoval štýrský markrabě Ota a uherský král Béla III. Spor přerostl v otevřený boj; zahájil ho Ota, který vypálil několik usedlostí a kostelů, v srpnu 1176 vpadlo českomoravské vojsko přes Eggenburg do Rakous. Vévoda Jindřich ustoupil za Dunaj a Soběslavovo vojsko se spojenci mohlo bez překážek vypálit řadu vesnic na levém břehu Dunaje. Po návratu Soběslava do Čech vpadli Rakušané na Znojemsko. Následoval nový vpád Soběslava se znojemským Konrádem Otou do Rakous (10.–19. prosince 1176 vypálili i klášter v Zwettlu). Papež Alexandr III. potrestal klatbou Soběslava II. (za devastaci kostelů).

1442 – zemřela královna-vdova Alžběta, poručnictví nad Ladislavem Pohrobkem se ujal jeho strýc, římskoněmecký král Fridrich III. Štýrský; byla mu nabídnuta česká koruna, ten ji však odmítl.

1741 – novému českému králi Karlu III. slavnostně holdovalo 486 členů české stavovské společnosti na Pražském hradě (věrnost Marii Terezii zachovali například Lobkovicové, Schwarzenberkové, Kounicové a Lichtenštejnové). Dne 23. prosince ustanovil Karel III. v Čechách prozatímní vládu s novou českou dvorskou kanceláří a 28. prosince odjel do Říše na volbu císaře. Moc v zemi přešla do rukou francouzského vojenského velení maršála Belle-Isle.

1745 – český kancléř Bedřich z Harrachu, který vyjednával v Drážďanech o mír s Francií, dostal zplnomocnění k mírovému jednání s Pruskem.

1917 – francouzský prezident R. Poincaré podepsal dekret, v němž uznával, že "Čechoslováci, organizovaní v autonomní armádu... budou pod vlastním praporem bojovat proti centrálním mocnostem", přičemž "po stránce politické připadá řízení této národní armády Národní radě zemí českých a slovenských se sídlem v Paříži". Dekret byl 7. února 1918 doplněn statutem, který upřesňoval zásady výstavby vojenské jednotky, velení, odvodů apod. Statut podepsal vedle předsedy francouzské vlády G. Clemenceaua i E. Beneš.

1918 – na sjezdu v Žilině obnovila svou činnost Slovenská ludová strana; první program strany vypracoval A. Hlinka. Tiskovým orgánem se stal týdeník Slovák. Vydán zákon o osmihodinové pracovní době; v prosinci se usneslo Národní shromáždění také na zákonu o podpoře nezaměstnaných (jen na 2 měsíce, poté byla jeho platnost prodlužována) a na nařízení o ochraně nájemníků.

1933 – historicky první Vánoční rozhlasový projev prezidenta T. G. Masaryka.

1959 – v Moskvě byla podepsána dohoda mezi vládami SSSR, Maďarska, Německé demokratické republiky, Polska a Československa o stavbě ropovodu Družba.

1974 – ministři zahraničních věcí ČSSR (B. Chňoupek) a Rakouska (E. Bielka) podepsali ve Vídni smlouvu o vypořádání finančních a majetkoprávních otázek; první kolo jednání se konalo v Bratislavě začátkem března 1973. Smlouva řešila různé otázky tohoto zaměření, které vznikly mezi oběma státy ještě před II. světovou válkou, ale hlavně po ní, zejména v souvislosti s československými konfiskačními a socializačními opatřeními.

1980 – otevřeny stanice Pražského metra Jiřího z Poděbrad, Flora a Želivského.

1992 – poslanci ČNR poměrem hlasů 98 : 55 nepřijali návrh ústavního zákona o ustavení prozatímního senátu parlamentu (tzv. transformační zákon).

         – v Praze naposledy zasedala federální československá vláda.

Zdroj:

František Čapka: Dějiny Zemí koruny České v datech

FB Přemyslovci

V tento den se narodili:

Eduard Pergner – (* 19. 12. 1935) hudební skladatel
Karel Svoboda – (* 19. 12. 1938) český hudební skladatel
Miroslav Stingl – (* 19. 12. 1930) český cestovatel, etnograf a spisovatel
Ota Sklenčka – (* 19. 12. 1919) český herec
Tomáš Pešina z Čechorodu – (* 19. 12. 1629) český dějepisec a spisovatel

V tomto dni zemřeli:
Jan Nepomuk Maxant – († 19. 12. 1838) varhaník a skladatel

 
load
facebook instagram přispět darujme_cz