Poutní cesta Říp–Blaník byla 28. září 2022 slavnostně otevřena 

Navigace

 

Historie

Historická fakta


Markéta Přemyslovna, obrázek se otevře v novém okně

1296 – se narodila Markéta Přemyslovna, dcera českého krále Václava II. a Guty Habsburské, od roku 1303 manželka Boleslava III. Lehnického, česká princezna a lehnická kněžna.

Husitské přepadení, obrázek se otevře v novém okně

1420 – na Popeleční středu před rozedněním, stanuli vyhnaní ústečtí husité a zbrojný lid pana Prokopa před branami jihočeského Sezimova Ústí. Jeho stráže byly zřejmě unavené z masopustního veselí a kališníci se bez potíží zmocnili města. Protože se město nedalo moc bránit, tak následující den obsadili opuštěné panské sídlo na nedalekém vrcholu Tábor, nad řekou Lužnicí. Právě zde mělo vyrůst jejich hlavní sídlo, jež se mělo stát základem nového společenského a duchovního uspořádání – „Všechno bude všech!" – tento ideál přilákal tisíce lidí, prý se kvůli tomu vylidnilo až 150 vesnic v blízkém i vzdálenějším okolí. Byli mezi nimi i členové různých sekt a v tu chvíli to ještě nikomu nevadilo.


1430 – v Praze byla s velkou slávou přivítána husitská výprava započatá v prosinci 1429 do Saska a Durynska, husité si z tohoto tažení přivezli obrovskou kořist.


1521 – narodil se Matěj Červenka, kněz a biskup Jednoty bratrské, správce přerovské bratrské diecéze a literát.


1575 – zahájeno jednání (prvního) českého sněmu o náboženských otázkách za účasti Maxmiliána II.; ten přijel do Čech 19. února po několika letech odkládání (v letech 1573–1575 řídili řadu sněmů jeho synové Rudolf a Arnošt), protože potřeboval prosadit volbu svého syna Rudolfa za příštího českého krále a vybrat nové daně (měl 7 milionů zlatých dluhů). Další dva sněmy proběhly od počátku května až do počátku července a třetí v druhé polovině srpna a září. První dva sněmy byly vyplněny předběžnými poradami, rozhodnutí přinesl až třetí sněm. Na sněmu se vytvořila dvě seskupení české šlechty: katolicko-starokališnická menšina a novoutrakvisticko-bratrská většina, jež se zásadně lišily v poměru k habsburským rekatolizačním snahám. Práce na společném programu probíhaly od 17. března do 13. května 1575; nejvýznamnějšími členy kolokvia byli Pavel Pressius, Matěj Dvorský, Albrecht Kamycký a Jiří Strejc. Nekatolíci se shodli na společných článcích víry, na tzv. České konfesi; toto vyznání víry bylo kompromisem mezi konfesí augšpurskou, husitskou tradicí a zásadami jednoty bratrské. Navíc stavové žádali, aby administrátoři a konzistoř podobojí byla dána pod vliv a moc stavovské obce. Stavové směli rovněž volit ochránce (defenzory) víry. Moravané podobné zemské vyznání nežádali.


1648 – dne 24. října byla v münsterské císařské rezidenci oficiálně podepsána mírová smlouva – Vestfálský mír; ratifikační listiny si strany vyměnily 18. února 1649 a 21. února t. r. byl kongres slavnostně rozpuštěn. Provedení mírových podmínek kontroloval až do roku 1651 norimberský exekuční sněm. Vestfálský mír zůstal formálně v platnosti až do zrušení Svaté říše římské císařem Františkem II. roku 1806. Velmocenské postavení ztratila papežská kurie a Španělsko, naopak velmocemi se staly Francie, Švédsko a Rakousko. Objevily se dva nové státy – Švýcarsko a Nizozemí. Česká koruna vedle územní ztráty (obě Lužice) zaznamenala hluboký pokles obyvatelstva (odhady ztrát se pohybují od 25 % do 80 % obyvatelstva, do exilu bylo vyhnáno 120–150 tisíc osob) a značné materiální ztráty (v Čechách a na Moravě mělo být vypáleno a zničeno na 280 zámků, přes 100 měst, více jak 1100 vesnic), Krutě byla zklamána česká emigrace – kdo chtěl, mohl se sice vrátit zpět do země, avšak musel přestoupit na katolickou víru a podrobit se novým zákonům. Ve Slezsku byla zachována svoboda augšpurského vyznání jenom v několika knížectvích a městech.


1894 – před zvláštním senátem zemského soudu v Praze byly vyhlášeny rozsudky v tzv. procesu s Omladinou; s pomocí policejního provokatéra R. Mrvy (24. prosince 1893 byl zavražděn) stanulo před soudem 76 obžalovaných za tajné spolčování v údajné organizaci Omladina, která měla mít protistátní a protispolečenské záměry. Celkem 68 pokrokářů (mezi nimi například F. Modráček, A. P. Veselý, S. K. Neumann, A. Čížek, A. Rašín, K. S. Sokol) bylo odsouzeno k trestům od několika měsíců do 8 let (v průměru k 20 měsícům). Organizace Omladina však nikdy neexistovala. 18. října 1895 byli „Omladináři“ spolu s ostatními zatčenými z doby výjimečného stavu amnestováni.


1900 – konstruktér Ing. Mařík postavil v První českomoravské strojírně v Praze první českou parní lokomotivu (Na Zdar), poté následovala sériová výroba.

           – leden – po stávce horníků ve Štýrsku (2. ledna) nastalo masové stávkové hnutí horníků v českých zemích – na Ostravsku (13. ledna), Kladensku (15. ledna), v severních Čechách (19. ledna), v rosicko-oslavanském revíru (21. února). Celkový počet stávkujících činil 80 tisíc, stávka trvala do konce března.


1904 – došlo k založení dvou ústředních anarchistických organizací – České federace anarchistické v Praze a České federace všech odborů. Nejhlouběji zakořenil anarchismus v severních Čechách mezi textilním dělnictvem a hornictvem, cihlářským dělnictvem ve východních Čechách a dělnictvem na Českobudějovicku.

           – dne 21. února uspořádali mladočeši v Praze v pravoslavném chrámu bohoslužby za vítězství ruských vojsk nad Japonskem. Odpovědí byly demonstrace německých studentů (buršáků) v Praze, které přerostly (i v Brně) v nacionalistické bouře.


1921 – podle statistiky žilo v tomto roce na území republiky 13 613 000 obyvatel, z toho 6 850 000 Čechů (51 %), 3 123 000 Němců (23,4 %), 1 910 000 Slováků (14,5 %), 745 tisíc Maďarů, 461 tisíc Rusínů, Rusů a Ukrajinců, 180 tisíc Židů, 75 tisíc Poláků.

         – dne 21 února došlo v krompašských železárnách vinou agitace komunistických agitátorů k bouřím, kdy dav napadl továrnu, ubil dva pracovníky a zranil několik četníků. Státní moc obnovila pořádek drastickými prostředky: po salvě z pušek zůstali ležet 4 mrtví dělníci.


1946 – prozatímní národní shromáždění schválilo zákon o obnovení univerzity v Olomouci (se čtyřmi fakultami), současně přijalo zákon o voličských seznamech. Věková hranice volebního práva byla snížena: aktivní volební právo měli občané od 18 let a pasivní od 21 let.


1948 – ve všech velkých městech se z podnětu komunistů konala masová shromáždění a jejich účastníci vyslechli rozhlasový Gottwaldův projev, v němž oznámil komunistickou variantu řešení vládní krize a vyzval k ustavení akčních výborů Národní fronty (první vznikly například v Hradci Králové, Boskovicích, Kunštátě).


1991 – Federální shromáždění přijalo zákon o mimosoudních rehabilitacích; ČSFR byla přijata za člena Rady Evropy.


Zdroj: František Čapka: Dějiny Zemí koruny České v datech a FB stránka Přemyslovci


V tento den se narodili:

Karel Matěj Čapek – Chod – (* 21. 2. 1860) český spisovatel

Nora Cífková – (* 21. 2. 1920) herečka

Svatopluk Čech – (* 21. 2. 1846) český spisovatel

Zdeněk Miler – (* 21. 2. 1921) výtvarník, spisovatel, tvůrce legendárního KRTEČKA


V tomto dni zemřeli:

Emanuel Max – († 21. 2. 1901) rytíř z Wachsteinu, sochař, řezbář

Emil Holub – († 21. 2. 1902) český cestovatel a etnograf

Karel Kuffner – († 21. 2. 1940) psychiatr

Václav Šubert – († 21. 2. 1885) kněz a novinář

 
load
facebook instagram přispět darujme_cz