Poutní cesta Říp–Blaník slavnostně otevřena 28. září 2022 

Navigace

 

Historie

Historická fakta

1246 – knížecí stolec v Horním Slezsku byl nabídnut moravskému markraběti Vladislavovi (synu Václava I.)

          – leden – nové nepřátelství mezi Václavem I. a Fridrichem II. Babenberským (způsobeno vévodovým nedodržením slibu uzavření manželství králevice Vladislava a jeho dcery Gertrudy) přineslo další vpád českého vojska do Rakous; Václav utrpěl porážku, přesto dosáhl svého cíle: Gertruda pojala v dubnu za manžela Václavova syna Vladislava (byl jmenován moravským markrabětem); když v létě 1246 (15. června) vévoda rakouský Fridrich II. padl v bitvě nad Litavou proti Uhrům, svitla reálná naděje, že dědictví babenberské (rakouské) připadne Přemyslovcům; naděje na spojení českého a rakouského státu trvala krátce, neboť mladý markrabě 3. ledna 1247 zemřel; spor o babenberské dědictví pokračoval; po smrti Vladislava se král Václav I. duševně zhroutil


1268 – Přemysl Otakar II. zprostředkoval v Chelmíně, během svého druhé křížové tažení do Litvy, mír mezi pomořanským vévodou Mestvínem a komturem Řádu německých rytířů Ludvíkem


1740 – dne 16. prosince pruský král Fridrich II. vtrhl bez vypovězení války s třicetitisícovou armádou do Slezska; během několika dnů obsadila jeho dobře vycvičená armáda polorozbořené pevnůstky (3. ledna 1741 i Vratislav) s cílem anektovat tuto zemi Koruny české; do začátku března se stalo Prusko pánem téměř celého Slezska; začala tzv. první válka slezská (1740–1742)


1795 – v Petrohradě uzavřena smlouva mezi Rakouskem a Ruskem o třetím dělení Polska; při druhém dělení (1792) nezískalo Rakousko žádné území; tentokráte rozšířilo svůj územní zábor z prvního dělení Polska (Halič) o území tzv. Západní neboli Nové Haliče včetně Krakova; tato smlouva byla rozšířena o další dvě smlouvy: rakousko-pruskou a pruskoruskou z 24. října t. r.


1890 – sbor důvěrníků mladočeské strany vydal prohlášení, v němž neskrýval údiv nad tím, že nebyli zástupci této strany přizváni na vídeňské porady o řešení národnostní otázky


1903 – na pozvání předsedy vlády Koerbera byly zahájeny ve Vídni nové česko-německé konference o jazykových otázkách za účasti čtyřiceti jednajících; konference se již 20. ledna rozpadly, aniž dosáhly jakéhokoliv pozitivního výsledku; na brněnskou techniku (zprvu jako asistent profesora Musila) nastoupil rakouský inženýr a světově známý vynálezce jednoho ze základních druhů turbin – Viktor Kaplan, který tu pak působil od roku 1913 jako profesor


1934 – na hnědouhelném dole Nelson III. v Oseku u Duchcova došlo k výbuchu a následnému požáru, který si vyžádal 142 obětí; jako důsledek byl přijat tzv. Lex Nelson, který zřizoval Státní báňskou inspekci


1944 – ve dnech 1.–2. ledna se 1. československá samostatná brigáda v SSSR účastnila bojů o Rudu a Bílou Cerkev, při nichž utrpěla značné ztráty; k dalším bojům došlo ve dnech 3. ledna až 7. března na pravobřežní Ukrajině u Žaškova


Zdroj: František Čapka: Dějiny Zemí koruny České v datech a FB stránka Přemyslovci


V tento den se narodili:

Josef Rohlena – (* 3. 1. 1874) botanik a básník

Ladislav Jan Živný – (* 3. 1. 1872) bibliograf

Richard Lauda – (* 3. 1. 1873) malíř


V tomto dni zemřeli:

Jaroslav Hašek – († 3. 1. 1923) český spisovatel

Jiří Wolker – († 3. 1. 1924) český básník

Ludmila Mojžíšová – († 3. 1. 1992) fyzioterapeutka, autorka rehabilitační metody

Quido Kocian – († 3. 1. 1928) sochař

Richard Weiner – († 3. 1. 1937) spisovatel

Josef Škvorecký – († 3. 1. 2012) český spisovatel


Zdroj: http://svatky.centrum.cz

 
load
facebook instagram přispět darujme_cz