Poznej českou zemi a sám sebe...

Navigace

 

Historie

Historická fakta


1383 – zemřel nejmladší bratr Karla IV., vévoda lucemburský Václav (narozen 25. února 1337), po němž se Lucembursko dostalo do držení Václava IV.; ten je roku 1388 zastavil markraběti moravskému Joštovi (v témže roce získal rovněž od Zikmunda Braniborsko za 50 tisíc kop pražských grošů – do roku 1411).

         – během roku – všechna města Horního (od roku 1392) i Dolního Slezska se spojila do landfrýdu.

Erb pro Moravské markrabství

1462 – císař Fridrich III. vydal pro moravské stavy a Moravské markrabství erbovní listinu, v níž dosavadní stříbrnou tinkturu stříbrno-červeného šachování moravské orlice, mění navěky „perpetuis temporibus in futurum" na zlatou. Zároveň je v textu zmíněna zajímavá doložka: „Každý, kdo úmyslně a důvodně poruší zmíněné císařské rozhodnutí, musí zaplatit sto hřiven ryzího zlata do císařské pokladny". Císař se tehdy odměnil moravským stavům za jejich udatnost a pomoc věčnou připomínkou.

         – během roku – pražská univerzita se změnila v kališnické učiliště uzavřené domácím i zahraničním jinověrcům; domácí katolíci se museli spokojit s vyššími latinskými školami (ve velkých moravských městech, v Plzni, Českém Krumlově), anebo odcházeli do ciziny.


1478 – na radnici v Olomouci došlo za účasti plnomocníků obou stran k vyhlášení smlouvy o příměří mezi Matyášem a Vladislavem Jagellonským; byl uznán dosavadní stav roztržení Koruny české. Navíc smlouva stanovila, že v případě, kdyby Vladislav zemřel bez dědiců a dříve než Matyáš, přičemž by Matyáš nebo jeho nástupce byl zvolen českým králem, měly by vedlejší země být bez výplaty spojeny opět s Čechami. V případě opačném mohly být vyplaceny jen po smrti Matyášově za 400 tisíc uherských zlatých. Navíc v Olomouci se Vladislav smířil s panskou jednotou, která podporovala Matyáše, a byly zrušeny papežské klatby uvalené na Čechy. Zároveň s těmito smlouvami byly provedeny změny v obsazení zemských úřadů, které znamenaly další posílení panstva na úkor nižší šlechty (a také vedly k dalšímu omezení královské moci královskou radou, jež byla nástrojem panské oligarchie; tradovalo se, že Vladislav na jednáních většinou spal a na všechno odpovídal slovem „bene“, odtud byl posměšně nazýván králem „Dobře“). Smlouvy obnovily vnitřní mír.

Olomouc






1647 – po dvouměsíčním obléhání císařských vojsk generála de Souchese a hraběte Buchheima (padl velitel posádky Oesterling) byla Jihlava zbavena Švédů.


1741 – kurfiřt bavorský a arcivévoda hornorakouský (od 13. září 1741) Karel Albrecht byl v Praze veřejně vyhlášen za českého krále jako Karel III. (1741–1742); ke korunovaci však nedošlo, protože korunovační klenoty byly od pobělohorské doby ve Vídni a do Prahy byly přiváženy jen ke korunovaci. Karel Albrecht si nárokoval českou korunu jako manžel dcery Josefa I. Marie Amálie a přímý potomek dcery Ferdinanda I. Anny.


1918 – dne 10. prosince přijalo Národní shromáždění „zákon o mimořádných přechodných opatřeních na Slovensku“; už 7. prosince byl V. Šrobár pověřen řízením ministerstva s plnou mocí pro Slovensko (nahradilo prozatímní vládu pro Slovensko). Dostal „k ruce“ 14 referentů (Slováků) a 12. prosince se usadil v Žilině (do Bratislavy přesídlil až 4. února 1919 a rozpustil Slovenskou národní radu). Svá nařízení vydával až do roku 1921. V prosinci 1918 přicházely na Slovensko československé legie z Itálie.

Revoluční Národní shromáždění zrušilo šlechtické tituly, řády a výsady z nich plynoucí; novelizace zákona z 10. dubna 1920 (č. 243 Sb.) určila tresty za užívání titulů (zvýšeny v říjnu 1936 až na 2 měsíce nebo 20 tisíc Kč pokuty). Za protektorátu bylo užívání šlechtických titulů povoleno, po květnu 1945 obnovena platnost předválečných zákonů.


1919 – sešla se první samostatná konference levice v sociální demokracii, jež se ustavila jako „strana ve straně“ a vyhlásila program „socializace výroby – převzetí moci ve státě – a zřízení diktatury proletariátu“.


1929 – nastoupila nová vláda agrárníka F. Udržala (tzv. široké koalice), v níž se sešli ministři agrární strany, lidovci, národní demokraté, živnostníci, socialisté, němečtí sociální demokraté a Německé volební souručenství. Namísto koaličních výborů (Pětka, Osmička) si vláda zvolila ze svého středu politické a hospodářské kolegium a výbor pro personální otázky.


1937 – delegace polské menšiny v ČSR předala premiéru M. Hodžovi své požadavky.


1971 – předsedou České národní rady se stal E. Erban.


1989 – vláda L. Adamce podala demisi; sestavením nové vlády „národního porozumění“ byl pověřen dosavadní místopředseda vlády M. Čalfa (za KSČ).


1994 – vláda navrhla zásady zákona proti praní špinavých peněz.


Zdroj:

František Čapka: Dějiny Zemí koruny České v datech

FB Přemyslovci


V tento den se narodili:


Ferenc Futurista – (* 7. 12. 1871) český herec

František Veselý – (* 7. 12. 1943) český fotbalista

Gustav Opočenský – (* 7. 12. 1915) herec

Josef Fanta – (* 7. 12. 1856) architekt

Miroslav Švejda – (* 7. 12. 1939) pěvec

Věra Tichánková – (* 7. 12. 1920) herečka

Zdeněk Mahler – (* 7. 12. 1928) český spisovatel a scénárista

Mojmír Trávníček – (* 7. 12. 1931) český literární kritik a editor


V tomto dni zemřeli:


Jan Blažej Santini-Aichel – († 7. 12. 1723) český architekt

Jan Nepomuk August Vitásek – († 7. 12. 1839) skladatel

Václav Hauer – († 7. 12. 1942) spisovatel, pedagog

Vojtěch Nejedlý – († 7. 12. 1844) kněz a básník

Zuzana Navarová – († 7. 12. 2004) česká zpěvačka a skladatelka


 
load
facebook instagram přispět darujme_cz