Poznej českou zemi a sám sebe...

Navigace

 

Historie

Historická fakta


1068 – červen – spor Vratislava s jeho bratry o uvolněný biskupský stolec po smrti Šebíře (9. prosince 1067); Vratislav odmítal kandidaturu Jaromíra (ten byl podporován bratry Konrádem a Otou), a tak k otevřenému konfliktu došlo při polním ležení Vratislavova vojska v zemské bráně u Dobenína za Náchodem. Vratislav nezískal očekávanou podporu svého vojska a ve velmi vyhrocené situaci musel nakonec ustoupit; 15. června byl jeho mladší bratr Jaromír prohlášen biskupem (záhy získal investituru i od Jindřicha IV.). Vratislav se pak snažil co nejvíce omezit pravomoci pražského biskupství.

        – 28. listopadu – Janovo vojsko dosáhlo městských bran Prahy, 3. prosince byla Praha dobyta; krátce nato (9. prosince) se Jindřich Korutanský s Annou odebral do Tyrol. Jindřich užíval až do své smrti (2. dubna 1335) titulu "král český a polský".

         – Vánoce – sněm v Praze, na němž slíbily české stavy věrnost novému českému králi a Jan Lucemburský naopak udělil šlechtě privilegium ("magnu chartu" – inaugurační diplom), přinášející značné ústupky z jeho panovnické moci: slíbil panstvu, že nebude podnikat vojenské zahraniční výpravy, na něž by žádal vojenskou zemskou hotovost, zavázal se nevymáhat od šlechty pravidelné daně (nezdanění dominikálu) a slíbil, že "žádného cizince neustanoví hejtmanem ani purkrabím nebo kastelánem v našich hradech, žádného úředníkem v Čechách nebo na Moravě nebo při našem dvoru".


kolem 1310 – první zmínky o existenci cechů v Praze.

období Jindřicha Korutanského, obrázek se otevře v novém okně

1310 – Jindřich Korutanský uprchl s manželkou Annou Přemyslovnou a svou družinou tajně z Pražského hradu a jako rukojmí si vzal několik měšťanských synů Jindřicha řečeného od Kamene. Rukojmí však byli osvobozeni Vilémem Zajícem z Valdeka, který se svým oddílem zastoupil prchajícím cestu. Jindřich a jeho doprovod pak opustili Čechy a odebrali se do Tyrol.


1358 – zemřel Bohuslav z Pardubic, probošt litoměřické kapituly sv. Štěpána a bratr arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Listina Karla IV. z 25. listopadu 1347 potvrzuje Bohuslava z Pardubic proboštem litoměřickým. Nelze přehlédnou velkou přízeň, kterou poskytoval arcibiskup Arnošt z Pardubic litoměřickému proboštství po všech stránkách, duchovní, právní, ekonomické, včetně štědrosti při budování nového kapitulního chrámu. Nechal vybavit celý kapitulní areál a obklopit jej novými hradbami.


král Zikmund, obrázek se otevře v novém okně1437 – po spěšném odchodu (nebo útěku) z Čech (po nepříliš úspěšné vládě) zemřel ve Znojmě král Zikmund na cestě do Uher, kde bylo jeho tělo pochováno. Jeho smrtí vymřel lucemburský rod vládnoucí u nás 127 let. Dědičkou se stala Zikmundova jediná dcera Alžběta, provdaná za Albrechta Habsburského.


1625 – tzv. haagskou dohodou byla vytvořena velká protihabsburská koalice, v níž spojili své síly Nizozemí, Anglie, Dánsko, Gábor Bethlen, Dolní Sasko a Fridrich Falcký (do budoucna se počítalo i s dalšími spojenci – Francií, Švédskem, Benátkami a Savojskem); dohodě předcházela spojenecká smlouva Anglie, Francie a Nizozemí (z 20. června 1624). S velkým zpožděním se vytvořil silný protihabsburský blok evropských mocností, o němž před lety snili odbojní čeští stavové. Velení nad koaliční armádou, rozdělenou do dvou sborů, bylo svěřeno hraběti Mansfeldovi a Janu Filipu Fuchsovi z Binbachu; vrchní velení převzal král dánský a norský Kristián IV. Nastalo období tzv. dánské války (1625–1629).


1827 – olomoucký arcibiskup, arcivévoda Rudolf, založil Vítkovické železárny (zpočátku zvané Rudolfova huť), jediný železářský závod u nás, který respektoval nové technologie. V roce 1835 přešly do nájmu vídeňského bankéře J. H. Geymüllera, jenž svoji smlouvu postoupil nájemní společnosti pod názvem Vítkovické těžířstvo; členem společnosti byl i S. M. Rothschild, který si v ní zajistil rozhodující kapitálový podíl (v roce 1843 koupil celý podnik).


1904 – dne 31. prosince – byl uveřejněn císařův vlastnoruční list, kterým se propouštěl "ze zdravotních důvodů" z úřadu ministerského předsedy E. von Koerber; již 9. prosince padla jeho vláda při hlasování o mimořádných vojenských úvěrech.


1914 – dne 23. listopadu – bylo úředně oznámeno, že téhož dne byl podle rozsudku vojenského velitelství v Moravské Ostravě popraven úředník S. Kratochvíl z Přerova, protože rozšiřoval protirakouské letáky. Rozhodnutím stejného soudu z podobných důvodů byl zastřelen 9. prosince t. r. krejčí E. Matějka a 23. prosince t. r. J. Kotek z Prostějova. Tyto exemplární popravy byly výstrahou narůstajícím rusofilským náladám na veřejnosti po úspěchu vojsk v Haliči (vyjádřeno mezi lidem úslovím: Pečte hus – přijde Rus).


1918 – byly zrušeny národní výbory, které spontánně vznikly od začátku listopadu v okresech a obcích českých zemí.


1920 – policie a četnictvo obsadily pražský Lidový dům v Praze, který předtím protiprávně zabrala levice a začala zde tisknout Rudé právo. Výkonný výbor sociální demokracie-levice vyzval ke generální stávce.


1925 – sestavena nová vláda (tzv. všenárodní koalice) vedená znovu A. Švehlou (doplněna dvěma úřednickými ministry).


1945 – ve dnech 8.–9. prosince – konference národně socialistické strany schválila nový akční program strany a prozatímní organizační řád; v čele ústředního výboru stanul P. Zenkl. Programově se národní socialisté hlásili k "československému demokratickému socialismu" s výchozími principy: demokracie, nacionalismus, socialismus a Masarykova politická filozofie.


1946 – Msgre. Dr. J. Beran byl slavnostně vysvěcen v Praze na arcibiskupa; na uvolněný svatovojtěšský stolec byl jmenován papežem Piem XII. 9. listopadu t. r.


1961 – se konaly volby soudců z lidu; do 118 okresních soudů bylo zvoleno 1032 soudců z povolání a 46 008 soudců z lidu.


1967 – ve dnech 8.–9. prosince – na opakovanou žádost A. Novotného tajně navštívil Prahu generální tajemník ÚV KSSS L. Brežněv; nesplnil však Novotného naději na jeho podporu.


1971 – ve dnech 8.–9. prosince – na ustavující schůzi Federálního shromáždění byl zvolen předsedou A. Indra, do čela Sněmovny lidu se dostal V. David a Sněmovnu národů vedl D. Hanes.

          – prezident republiky jmenoval novou federální vládu vedenou L. Štrougalem. Předsednictvo České národní rady jmenovalo vládu ČSR vedenou J. Korčákem.


1977 – ve dnech 8.–9. prosince – v Praze proběhl ustavující sjezd Svazu československých spisovatelů; předsedou byl zvolen prorežimní J. Kozák.


1988 – v souvislosti se státní návštěvou v Československu se sešel francouzský prezident F. Mitterrand v salonku velvyslanectví s několika disidenty (V. Havlem, J. Dienstbierem, P. Uhlem a dalšími).


1989 – ustavena československá ekologická politická strana – Strana zelených v čele s předsedou J. Ječmínkem.


1997 – prezident Václav Havel přednesl v Rudolfinu před oběma komorami parlamentu svůj projev


Zdroj:

František Čapka: Dějiny Zemí koruny České v datech

FB Přemyslovci


V tento den se narodili:

František Makeš – (* 9. 12. 1931) český malíř žijící ve Švédsku

Jára Kohout – (* 9. 12. 1904) herec

Karel Kovařovic – (* 9. 12. 1862) český skladatel, dirigent a harfenista, šéf opery

Ladislav Smoljak – (* 9. 12. 1931) český režisér, scénárista a herec


V tomto dni zemřeli:

Hugo Boettinger – († 9. 12. 1934) malíř

Josef Mánes – († 9. 12. 1871) český malíř, zakladatel novodobého českého malířství

Josef Svátek – († 9. 12. 1897) spisovatel

Václav Pařík – († 9. 12. 1901) lékař a politik

Zikmund Lucemburský – († 9. 12. 1437) český, uherský a německý král a římský císař z dynastie Lucemburků


 
load
facebook instagram přispět darujme_cz