Poutní cesta Říp–Blaník slavnostně otevřena 28. září 2022 

Navigace

 

Historie

Historická fakta

982 – na starobylém hradisku Levý Hradec byl zvolen (přes své zdráhání) pražským biskupem (po úmrtí biskupa Dětmara roku 981) Slavníkovec Vojtěch (Adalbert); při návštěvě Uher pokřtil syna vévody Gejzy, pozdějšího uherského krále sv. Štěpána; měl stálé neshody s domácím polopohanským prostředím a Přemyslovci (odmítl vystupovat v roli „kaplana“ pražského knížete a snažil se dodat biskupskému úřadu plné vážnosti a politické důstojnosti), opustil Čechy a odešel do Itálie (vstoupil do benediktinského kláštera v Monte Cassinu); pražskou diecézi dočasně spravoval mohučský biskup Volkold (zemřel v srpnu 992)

1272 – Přemysl Otakar II. podřídil poddané johanitského řádu v Čechách výhradně zemskému soudu v Praze a zbavil je povinnosti vydávat svědectví zvané ozada, což zdůvodnil zásluhami německého velkopreceptora řádu Jindřicha z Fürstenbergu, jemuž v té době byli podřízeni i Johanité v českých a okolních zemích

1354 – Karel IV. osvobodil pražské obchodníky od cel vybíraných v německých městech zemí říše; doplňkem pak 10. března Karel nařídil, že pražští kupci mají mít stejné svobody jako kupci norimberští

1382 – sestra krále Václava IV. Anna se provdala za anglického krále Richarda II.; rozšířily se styky mezi Anglií a Českým královstvím (první seznámení s učením J. Viklefa – Wyclifa); žila v Londýně do roku 1394

1782 – v Brně došlo k založení první zednářské lóže na Moravě; zakladatelem byl hrabě Karel Salm, obdržela název U vycházejícího slunce

1853 – Ministerstva vnitra, financí a spravedlnosti vydala společně obsáhlé předpisy o kompetenci politických a soudních úřadů; jednalo se o rozpracování tzv. Zásad organického řízení (z 31. prosince 1851); v průběhu roku vznikly první prováděcí předpisy pro některé země a celá akce byla uzavřena roku 1854

1890 – 4.–19. ledna probíhala ve Vídni z iniciativy Taaffeho vlády česko-německá jednání, která měla vyřešit národnostní spory 80. let a bezprostředně ukončit německou pasivní rezistenci v zemském sněmu; proběhlo celkem 14 porad a schůzí, kterých se účastnilo 5 ministrů (v čele s premiérem Taaffem a ministrem Pražákem), delegace staročechů (F. L. Rieger, K. Mattuš, A. O. Zeithammer), zástupci klubu konzervativních velkostatkářů (R. Clam-Martinic, hrabě B. K. Kinský, kníže J. Lobkovic), čtyři němečtí liberálové (v čele s E. Plenerem a F. Schmeykalem) a tři zástupci ústavověrných velkostatkářů; celkem šlo o osmnáct osob; výsledkem byly tzv. punktace, tj. 11 konkrétních bodů, v nichž se naznačovalo možné řešení; i když se jimi formálně nerušila politická jednota Čech, fakticky se otevíraly cesty postupnému štěpení země; cílem bylo dosáhnout pokud možno maximálního oddělení německých a tzv. smíšených (česko-německých) oblastí; punktace otevíraly cestu k postupnému národnostnímu (a později i politickému) rozpadu země; tak byly interpretovány a oslavovány na německé straně jako politické vítězství (v Teplicích 9. února 1890); podstatou punktací byla úprava veřejné správy v Čechách (revize obvodů okresních a krajských soudů, obchodních a živnostenských komor, rozdělení zemědělské a školní rady) podle národnostních kritérií; punktace byly zveřejněny 27. ledna t. r. a bezprostředně poté schváleny poslaneckými kluby zúčastněných stran na jednání; od počátku se proti nim ostře postavila národní strana svobodomyslná (mladočeši)

1900 – leden – po stávce horníků ve Štýrsku (2. ledna) nastalo masové stávkové hnutí horníků v českých zemích – na Ostravsku (13. ledna), Kladensku (15. ledna), v severních Čechách (19. ledna), v rosicko-oslavanském revíru (21. února); celkový počet stávkujících činil 80 tisíc, stávka trvala do konce března

          – dne 19. ledna nastoupila nová úřednická vláda E. von Koerbera, vůči níž byla mladočeská strana v relativně zdrženlivé (takticky proměnlivé) opozici a částečně pokračovala v etapové politice; ve vládě se dostalo Čechům zastoupení A. Rezkem, který byl jmenován ministrem – krajanem (26. října 1904 jej vystřídal A. Randa); nová vláda zaměřila svou pozornost na oblast hospodářských problémů (asanace měst, regulace vodních toků, výstavba železnic a veřejných budov), řešení jazykových a kulturních otázek odsunula do pozadí

1918 – 18.–25. ledna – celou monarchií, i českými zeměmi, otřásla generální stávka, žádající mír, chléb a demokracii; k největším demonstracím došlo v Plzni (18. a 19. ledna, 20 tisíc lidí), v Praze (22. ledna, 60 tisíc), Brně, na Kladně a Ostravsku

1931 – z podnětu M. Hodži založen Národohospodářský ústav pro Slovensko, který vytvářel předpoklady pro ekonomický rozvoj této země

1939 – dne 6. června jmenováno nové předsednictvo Národní rady české, kulturně politické instituce (počátky sahají k roku 1900) podporující perzekvované umělce a studenty; její členové byli zapojeni v různých složkách nekomunistického odboje; předsedou byl prof. J. Kapras (do 19. ledna 1942 ministr školství a národní osvěty)

1942 – jmenována nová protektorátní vláda v čele s J. Krejčím; předseda předchozí vlády generál A. Eliáš byl již 27. září 1941 na příkaz R. Heydricha zatčen gestapem a v monstrprocesu v Petschkově paláci odsouzen 1. října t. r. k trestu smrti; v Londýně byla podepsána H. Ripkou a E. Raczyńskim další československo-polská deklarace, která ve 14 bodech obsahovala podrobně propracovaný plán konfederace; jednání o konfederaci pokračovala po celý rok 1942 (vznikl společný odborový výbor, konaly se společné porady lékařů, inženýrů a dalších specialistů aj.); nakonec se však (v letech 1943–1944) od plánu konfederace ustoupilo

1945 – jmenována nová (poslední) protektorátní vláda, jejímž předsedou se stal R. Bienert (zastupoval i státního prezidenta E. Háchu)

1993 – Česká republika byla přijata za 180. člena OSN

Zdroj: František Čapka: Dějiny Zemí koruny České v datech a FB stránka Přemyslovci

V tento den se narodili:

Antonín Heveroch – (* 19. 1. 1869) psychiatr

Ferdinand Laub – (* 19. 1. 1832) houslista

Ferdinand Tadra – (* 19. 1. 1844) historik

Fráňa Šrámek – (* 19. 1. 1877) český spisovatel a dramatik

Gabriela Wilhelmová – (* 19. 1. 1942) herečka

Jiří Zahajský – (* 19. 1. 1939) český herec

Otakar Trhlík – (* 19. 1. 1922) dirigent

Václav Jindřich Veit – (* 19. 1. 1806) skladatel

V tomto dni zemřeli:

Bohuslav Jeremiáš – († 19. 1. 1918) skladatel

Emanuel Boháč – († 19. 1. 1940) malíř

František Herites – († 19. 1. 1929) spisovatel

Jakub Krčín z Jelčan – († 19. 1. 1604) rybníkář

Jan Palach – (*11. srpna 1948, Praha) – († 19. 1. 1969) – český student historie a politické ekonomie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, který obětoval svůj život na protest proti potlačování svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti po okupaci Československa armádami států Varšavské smlouvy; dne 16. ledna 1969 se zapálil v horní části Václavského náměstí v Praze; s rozsáhlými popáleninami byl převezen do nemocnice, kde po třech dnech zemřel

Marie Červinková-Riegrová – († 19. 1. 1895) libretistka

Zdroj: www.jmenasvatky.cz/kdy-ma-svatek-Doubravka

 
load
facebook instagram přispět darujme_cz